Snížení sazeb
Rozhodnutí o nové úrovni úrokových sazeb, které vstoupilo v platnost 10. prosince, přineslo snížení o 25 bazických bodů. Nové pásmo tak vymezuje sazby v rozmezí 3,5 až 3,75 procenta. Tento krok naplnil očekávání skupiny CME – jednalo se však o takzvaný „jestřábí cut“, který ve své podstatě signalizuje výraznou opatrnost při dalším rozhodování. Ke kroku se tradičně vyjádřil i Jerome Powell, předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému Spojených států amerických: „Měnový výbor je dobře nastaven na to, aby vyčkával a sledoval vývoj ekonomiky.“ Powell tím investorům vyslal jasný signál, že Fed v tuto chvíli nevidí důvod pro sérii dalších snížení bez jasné potřeby vyplývající z vývoje inflace či trhu práce.
Rozdělený FOMC
Samotné hlasování přineslo jeden z největších rozkolů za poslední roky – poměr hlasů 9 : 3 se naposledy objevil v roce 2019. Stephen Miran volal po agresivnějším snížení o půl procentního bodu, zatímco Jeffrey Schmid a Austan Goolsbee nechtěli žádnou změnu sazeb. Celkově to odráží nejednoznačné signály z ekonomiky. Inflace sice klesla, avšak trh práce postupně ochlazuje, a navíc během relativně dlouhého vládního shutdownu vznikly znatelné mezery v reportovaných makroekonomických datech.
Co nás čeká?
Kromě Powellových slovních vyjádření Fed zveřejnil také oficiální aktualizovanou projekci budoucího vývoje úrokových sazeb, která investiční optimismus výrazně zchladila. Výhledově se pro roky 2026 a 2027 očekává pouze jedno snížení sazeb v každém roce, po němž by mělo dojít ke stabilizaci kolem úrovně 3 procent. Jak vyplývá z předchozích informací, Fed momentálně netáhne za jeden provaz, a tak sedm členů výboru uvedlo, že v roce 2026 nepředpokládají žádné další uvolnění. Investoři si z toho mohou odnést jasný vzkaz – nízké úrokové sazby typické pro období před pandemií se tak rychle nevrátí.
Obnovení nákupů státních dluhopisů
Výrazným prvkem zasedání bylo také oznámení, že Fed znovu začne nakupovat americké státní dluhopisy. Tato operace není klasickým kvantitativním uvolňováním, ale spíše reakcí na rostoucí problémy v oblasti krátkodobého financování bank. Centrální banka začne nákupem pokladničních poukázek v objemu 40 miliard USD. Toto tempo by mělo být zachováno několik měsíců, dokud nedojde k výraznému snížení.
Makroekonomika
Pokud jde o makroekonomické odhady, nové projekce Fedu počítají s růstem HDP pro rok 2026 na úrovni 2,3 procenta, což představuje nárůst oproti zářijové prognóze ve výši 1,8 procenta. Z toho vyplývá, že americká ekonomika si i přes restriktivní podmínky zachovává relativně silnou dynamiku. Na druhé straně Fed otevřeně přiznává, že inflace bude ke svému dvouprocentnímu cíli směřovat velmi pomalu. Projekce naznačují, že skutečné dvouprocentní prostředí se nemusí objevit dříve než v roce 2028. [1]
Éra po Powellovi
V neposlední řadě se Jerome Powell blíží ke konci svého mandátu a čekají ho už jen tři zasedání. Prezident Donald Trump oznámil, že nový šéf Fedu bude hodnocen podle preference nižších sazeb – což může měnovou politiku v roce 2026 dramaticky změnit. Nejpravděpodobnějším kandidátem je podle trhů Kevin Hassett, následovaný Kevinem Warshem a Christopherem Wallerem. Trhy tak musí počítat nejen s ekonomickým výhledem, ale i s politickým tlakem, který může měnovou politiku posunout směrem k rychlejšímu uvolňování. [2]
[1,2] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, která mohou být nepřesná nebo založená na současném ekonomickém prostředí, jež se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo naznačených v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
