Při pohledu na země střední Evropy v kontextu startupů Česko, v čele se svým hlavním městem Prahou, jednoznačně patří mezi ty nejsilnější. Toto odvážné tvrzení podporuje především jeho umístění v Global Startup Ecosystem Indexu 2025, kde celosvětově obsadilo 30. příčku. Zároveň, ve srovnání s minulým rokem si ekosystém sestávající ze 701 startupů evidovaných StartupBlinkem připsal více než 17 procent. Ačkoli v letech 2022 až 2023 došlo k výraznému poklesu financování, konkrétně o přibližně 50 procent, rok 2025 už nyní přináší známky oživení. Zpráva od společnosti Eleven uvádí, že v prvních měsících došlo k pěti investičním kolům v celkové hodnotě 24,8 milionu EUR, což představuje meziroční nárůst o 61 procent.* Obecně se do popředí dostávají investice do umělé inteligence, fintechu či datové analytiky. S cílem zvýšit konkurenceschopnost Česká republika zároveň udělala významný krok i legislativním směrem. Novela o zaměstnaneckých akciových programech (ESOP), schválená v roce 2025, zavádí možnost odkladu zdanění opcí navázaných na akcie dané společnosti, což startupům v konečném důsledku výrazně usnadňuje motivaci a šance na udržení specialistů. Plnou účinnost nabude 1. 1. 2026.
Slovensko
Stát v srdci Evropy, Slovensko, sice zůstává menším hráčem, ale jeho startupová scéna roste rychleji než ta česká. Ve zmíněném globálním žebříčku se posunulo na 60. místo, přičemž jeho ekosystém vzrostl o téměř 24 procent, o což se zasloužilo celkem 183 startupů. Z hlediska inovačního výkonu však Slovensko zaostává. Evropský inovační index ho řadí do kategorie „Emerging Innovator“ s výkonem na úrovni 63 procent evropského průměru, což odráží, že Slováci mají stále prostor pro zlepšení, a to zejména ve vědě, výzkumu a digitalizaci. Klíčovým problémem jsou v tomto případě regulační bariéry. Od července 2025 Slovensko zavedlo nové kvóty na přechodné pobyty za účelem podnikání pro cizince ze třetích zemí – pouze 700 žádostí ročně – a zároveň zpřísnilo požadavky na předkládání podnikatelských plánů. I přes tato omezení však slovenský trh pro investory představuje zajímavou příležitost, a to díky nízkým nákladům, rostoucí technické komunitě a úspěšným příkladům jako InoBat či Vacuumlabs, které posilují reputaci země v oblasti bateriových technologií a fintechu.
Evropský kontext
Evropská unie si v indexu inovační výkonnosti za rok 2025 udržela stabilní pozici, i když ve srovnání s předchozím rokem mírně klesla, a to o 0,4 procentního bodu. Od roku 2018 však její inovační výkon vzrostl o 12,6 bodu, což dokazuje dlouhodobý trend zlepšování. Z dalších statistik vyplývá, že objem evropského financování rizikového kapitálu se za rok 2024 ustálil na hranici 45 miliard USD, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo pokles – hodnota v roce 2023 totiž dosahovala 47 miliard USD. O něco závažnější je srovnání s rokem 2021, kdy podle společnosti Atomico financování rizikového kapitálu dosáhlo až 101 miliard USD. Pozitivní na druhou stranu je, že se obnovuje aktivita právě na kapitálových trzích – po delším období bez větších IPO se evropské burzy připravují na návrat veřejných nabídek, což by mohlo oživit pozdější fáze financování, které jsou v tomto regionu dlouhodobě problémem.
Budoucnost startupů v regionu
Porovnání Česka, Slovenska a EU ukazuje, že ačkoli všechny tři celky směřují k podpoře technologických inovací, činí tak relativně rozdílnými způsoby. Česká republika se profiluje jako stabilní hráč s rychle rostoucí legislativní podporou a rostoucím počtem investic. Slovensko se naopak může pochlubit rychlým růstem a mezinárodně viditelnými projekty – do značné míry ho však brzdí regulační omezení. A do třetice, Evropská unie disponuje silným kapitálovým základem a směřováním k dlouhodobé stabilizaci, ale standardně i nadále zůstávají výzvy v pozdějších fázích financování.
*Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků
Tento text představuje marketingovou komunikaci. Nejedná se o žádnou formu investičního poradenství ani investičního výzkumu ani o nabídku jakékoli transakce s finančním instrumentem. Obsah textu nezohledňuje individuální okolnosti čtenářů, jejich zkušenosti či finanční situaci. Minulá výkonnost není zárukou ani predikcí budoucích výsledků.
